Návrat na hlavní stranu

Hvězdárna Domu Kultury Uherský Brod

Hvězdárna Domu Kultury Uherský Brod



Na hvězdárně Domu kultury je celodenní provoz.

Pro veřejnost je hvězdárna přístupná vždy v pátek,



od listopadu do února - otevřeno od 18.00 hod.

v březnu a říjnu od 19. 30 hod.

v dubnu a září od 20. 30. hod.

od května do srpna od 21. 00 hod.



Návštěvy o větším počtu účastníků, v jiných termínech, nebo účast na pozorování dohodněte prosím předem telefonicky.

Poznámky a náměty k tomuto webu pište webmasterovi




Z historie hvězdárny Domu Kultury Uherský Brod
Jako každá správná instituce má i uherskobrodský astronomický kroužek a naše hvězdárna svou historii, jak tu slavnou, tak i tu všední a méně zajímavou. Tu naši můžeme rozdělit na několik období.



Období před rokem 1958

Od konce roku 1953 působil v Uherském Brodě poměrně aktivní astronomický kroužek amatérských astronomů, kterým postupně přestaly stačit schůzky v propůjčených prostorách muzeu, základní škole, středisku Geodézie a podobných institucích. Mezi členy kroužku tak začala krystalizovat myšlenka stavby vlastního zařízení - pozorovacího domku s odsuvnou střechou někde na severním okraji města. (najděte si nás na mapě)

Nadšení a vytrvalé úsilí zakládajících členů kroužku nakonec nalezlo odezvu u tehdy největšího strojírenského podniku ve městě, předchůdce dnešní České zbrojovky a.s., který byl zároveň garantem činnosti Závodního klubu pracujících. Najednou byla původní vidina vlastního zařízení omnoho reálnější a bylo rozhodnuto o stavbě.

Téměř na poslední chvíli vstupuje do přípravy výstavby uherskobrodský rodák, pan RNDr. Rostislav Rajchl, v té době astronom na Štefánkově hvězdárně v Praze na Petříně a investor stavby pražského planetária. Navrhuje do té doby téměř nemyslitelné, změnit původní záměr stavby, tedy nepostavit pozorovací domek s odsuvnou střechou na uskladnění dalekohledu, ale stavět rovnou klasickou malou hvězdárnu s pětimetrovou kopulí. Jeho vizi nakonec převzali i ostatní a tak se začalo v červnu 1958 stavět.


Období 1958 až 1961
V období započala a probíhala stavba budovy hvězdárny, která po řadě změn a úprav k lepšímu realizovaných přímo při stavbě předznamenala její vzhled na dalších 25 let.

Stavba byla umístěna na severní okraj města, vlevo od silnice na Prakšice, tehdy asi kilometr od nejbližší zástavby. Při jihozápadní orientaci průčelí objektu je z tohoto místa krásný výhled na hřebeny Bílých Karpat s Lopeníkem a Velkou Javořinou na východě a jihu až po průhled západním směrem ke Kunovicím a Uherskému Hradišti.

Na stavbě se zúčastnili vlastními silami všichni tehdejší členové a příznivci kroužku, učni stavebního učiliště, zaměstnanci střediska Geodézie a mnoho ostatních, dnes již neznámých obyvatel Uherského Brodu. Zapomenout však nelze osobu pana Zerzáně, který stavbu téměř po celou dobu vedl a zdárně dokončil.

Na přímluvu RNDr. Rajchla a s využitím zkušeností hvězdářů z Valašského Meziříčí byla elegantně vyřešena do té doby nikde v okolí nerealizovaná ocelová konstrukce klasické astronomické kopule. K její kruhové stavbě s kamennou podezdívkou, byla připojena budova o cca 80 m2 s kanceláří sloužící zároveň i jako klubovna, přednáškovým sálem pro zhruba 30 lidí a fotokomorou. V samotné kopuli pak byl realizován i samostatně stojící, se základy budovy nespojený pilíř pro montáž dostatečně velkého dalekohledu

Jako červená niť se již od tohoto období až dodnes táhne činností hvězdárny i jméno rodiny Veselých.

Díky nezměrnému úsilí všech zainteresovaných mohla být nakonec hvězdárna slavnostně otevřena pro veřejnost. Stalo se tak dne 21.září 1961.


Období 1961 až 1974
První "zlaté období" existence hvězdárny.

Nedlouho po dostavbě hlavního objektu s kopulí s podařilo ze "zbytků" panelové bytové výstavby dobudovat i technické zázemí hvězdárny v podobě dílny. Hvězdárna také byla vybavena Coude refraktorem 150/2250 mm od fy Carl Zeiss Jena, který zakoupila Ústřední rada odborů v Praze.

Na ryze amatérské zařízení poměrně dobré vybavení, nadšení členů kroužku i určitý boom astronomie kdy se neustále objevovaly nové astronomické poznatků a rozvoj pilotovaných i nepilotovaných letů do kosmu završený přistáními astronautů na Měsíci vytvořily dobrý základ fungování hvězdárny, byť neustále bez placených zaměstnanců.

Každoročně byly otevírány výukové kurzy pro žáky základních škol, jejichž mnozí absolventi aktivně spolupracují s hvězdárnou doposud a někteří z nich spojili s astronomií nebo přírodními vědami i svůj další profesní život, např. manažer družicového projektu MIMOSA Mgr. Radek Peřestý, dnes vedoucí skupiny Dynamika umělých družic Astronomického ústavu CAS. Stejně tak bylo každoročně pořádáno několik přednášek pro veřejnost se špičkami tehdejší československé astronomie a s lety Apollo na Měsíc byly často promítány filmy půjčované americkým velvyslanectvím.

V amatérských podmínkách se kroužek účastnil na pozorování zákrytů hvězd Měsícem v celosvětové síti pozorovacích stanovišť, byly pořádány expedice za pozorování meteoritů, započalo kreslení a fotografování Slunce pro předpovědi sluneční činnosti.

Období 1975 - 1985
V tomto desetiletém období těžila činnost hvězdárny z předchozích období. Postupně, se ale zvyšujícími se nároky návštěvníků začalo ukazovat, že zvládnout chod hvězdárny v ryze amatérských podmínkách, byť finančně zajištěných Závodním klubem pracujících, není nadále možné. V roce 1981 se sice podařilo zaměstnat na plný úvazek vzácného člověka, příznivce a milovníka astronomie, tehdy čerstvého důchodce pana ing. Jiřího Vašíčka, který bohužel po několika letech umírá, aniž by se dožil dalšího rozkvětu hvězdárny, která přestává v té době příznivcům astronomie stačit kapacitně i jinak. Při větší návštěvě praská stará budova hvězdárny ve švech, obtížně se pracuje s promítací a zvukovou technikou, pomalu dosluhuje nedostatečné hygienické zázemí, elektroinstalace i studna s vodou.

V tomto období také začíná na základě osobních vztahů spolupráce s významným českým popularizátorem astronomie Dr. Grygarem. Zejména jeho přednášky ukazují, že ve stávajících podmínkách už nelze dále řádně pokračovat a to ani v hlavním nosném programu, kterým byla a je popularizace astronomie a příbuzných vědních oborů.





Období 1986 - 1988
Druhé "zlaté období" hvězdárny.

V tomto období se podařilo na poslední chvíli prosadit do akce "Z" přístavbu k původní budově hvězdárny. Ta zahrnuje nový přednáškový sál pro cca 80 návštěvníků, vybavený na tehdejší dobu vyspělou audiovizuální technikou, promítací kabinu, klubovnu, fotokomoru, šatnu, kancelář, sklad a oddělené sociální zařízení. To vše na více než 140 m2 zastřešené plochy, tedy téměř na dvojnásobku původní rozlohy. Zpevněna byla i stávající polní cesta pro příjezd k objektu. Sami členové kroužku odpracovali na stavbě hodně přes deset tisíc hodin a tato stavba byla nakonec vyhodnocena jako jediná zcela bezproblémová a byla kolaudována přesně podle původního záměru. Otevření nové přístavby bylo završeno i přijetím prvního odborného astronomického pracovníka na plný úvazek. Stal se jím shodou okolností syn RNDr.Rajchla, toho, který se kdysi tak významně podílel na založení a prosazení "klasického" vzhledu hvězdárny.


Období 1989 - doposud
V tomto období přechází hvězdárna do stavu Domu kultury a stává se majetkem města Uherského Brodu. Na částečný úvazek je k odbornému pracovníkovi zaměstnán i pracovník technické údržby.

Hlavní náplní hvězdárny se stává vzdělávací činnost pro školy všech stupňů a odborná činnost v ostatních odvětvích astronomie se opět stává záležitostí amatérů, členů kroužku, podle jejich zálib a schopností. Podle finančních možností se rozvíjí technická základna kroužku, např. CCD kamera ST-7, elektronické řízení dalekohledu, datový projektor SVGA, spektrohelioskop, datová síť, přístup na internet apod.

Nikdy nefunkční plechová pozorovací plošina (vpravo na snímku) byla v roce 2002 nahrazena zděnou budovou s odsuvnou střechou, bylo provedeno nové oplocení areálu a úpravy zeleně, která za 40 let vyrostla natolik, že začala vadit vlastnímu pozorování.

Nejvýraznější akcí konce minulého století bylo pozorování zatmění Slunce v roce 1999. Několik členů kroužku bylo na dvou pozorovacích stanovištích v pásu úplného zatmění a na částečné zatmění se jen přímo na hvězdárnu přišlo podívat na 700 lidí. Podobně okolo 400 návštěvníků se účastnilo oslav 40 let od otevření hvězdárny v roce 2001. Oslavy byly, kromě jiného, již tradičně spojeny s přednáškou Dr. Grygara. Na rozdíl od běžných krátkodobých přehledů nejnovějších poznatků na ní shrnul vývoj a mezníky astronomie za období, existence uherskobrodské hvězdárny.

Mezi nejkrásnější, ikdyž ne tak hojně navštívené pozorování posledního období, patřilo sledování meteorického roje Leonid v roce 2002.




Za více než 40 let činnosti navštívilo hvězdárnu přes 130 tisíc spokojených návštěvníků, z toho polovina po dobudování přístavby v roce 1988.


Výhled do budoucna
Koncem roku 2003 se uvažuje o nákupu nového dalekohledu, kterým má být elektronicky ovládaný reflektor Newton 500/2500 mm. Ten má být umístěn spolu s kamerou typu Maksutov o průměru 300 mm do hlavní kopule. Stávající dalekohled Coude by měl být přestěhován do nové pozorovatelny. V průběhu roku 2004 se tak pozorovací technika a její možnosti posunou o třídu výše.

KONTAKTNÍ ADRESA:

Hvězdárna Domu Kultury Uherský Brod
Ing. Rostislav Rajchl
Prakšická 2222
68811 Uherský Brod
Česká republika (CZ)
tel: (+420) 572 634 690

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ub.cz/hvezdarna/

Typ záznamu: Hvězdárna
AKTUALIZACE: Renata Starobová (MÚ Bojkovice) 56, 01.03.2004 v 08:54 hodin

Copyright 2000-2018 © Luděk Šorm